Přírodní lyrika po roce (bilance R. Štěpánka)

Vážení básnící,

už je to skoro rok od toho, co jsme Vás oslovili s naší výzvou Přírodní lyrika

a Vy jste se na ni rozhodli zareagovat.

Znovu Vám za to děkuji!

Protože naše iniciativa vzbudila poměrně silnou odezvu, a to jak kladnou, tak i zápornou, rozhodl jsem se, že je na místě trochu si zabilancovat a zkusit se případně rozhodnout, jak pokračovat.

Iniciativa v první řadě vznikla na popud básníka Jonáše Hájka, který mě oslovil s tím, že bych měl na plánovaném sjezdu Asociace českých spisovatelů vystoupit s příspěvkem o přírodní lyrice (či environmentální poezii apod., říkejme tomu, jak chcete). Osobně jsem to cítil jako nevhodné – i když o environmentálních tématech sám dost často píšu, bral jsem to jen jako osobní věc, kterou jsem nechtěl zobecňovat, nechtěl jsem si nárokovat možnost zakládat nějaký nový „literární proud“, jelikož jsem necítil dostatečný odstup. A nevěděl jsem, koho bych takovým jednáním mohl oslovit.

Nicméně jsem Jonášovi přislíbil, že zkusím prozkoumat, zda je o téma proměny životního prostředí mezi autory zájem, zde jim připadá důležité, zda se mu věnují. Od začátku mi přitom šlo o to, pokusit se v tomto směru oslovit nejen básníky, ale i prozaiky, výtvarníky, filmaře, hudebníky či dramatiky, zkrátka neuzurpovat si téma pouze mezi básníky, protože jsem věděl, že v jiných uměleckých oborech již výrazně rezonuje. Říkal jsem si, že by stálo za to se otázkou tvorby, která reflektuje proměny našeho světa, zabývat komplexně, aby bylo možné umělce propojit tak, aby se mohli například navzájem inspirovat či se vyvarovat stejných chyb.

Spolu s dalšími autory, především Pavlem Zajícem, ale i Jonášem Hájkem, Janem Škrobem či Olgou Slowik jsme dali dohromady znění výzvy, kterou jste obdrželi a na níž jste reagovali. Vybrané příspěvky jsme měli v plánu zveřejňovat později na webu prirodnilyrika.cz či ve vybraných časopisech.

Celkem Vás bylo více než čtyřicet, kteří jste naši iniciativu podpořili, přibližně polovina pak poslala své básně. Postupně se přidávali i další. Naši výzvu reflektovali v různých literárních (i jiných) periodicích, prostorem rezonovaly z mého pohledu i velmi zajímavé příspěvky Jakuba Řeháka či Kamila Boušky, které se bohužel ale nesly v takovém tónu, že jsem nenašel sílu na ně reagovat.

Podařilo se nám připravit tematické číslo časopisu Host (vyšlo letos v květnu) a budeme společně s Pavlem Zajícem a Lubošem Svobodou publikovat na webu časopisu Psí víno další výběry z Vašich příspěvků.

Rýsovala se i spolupráce s dramatiky při doprovodném programu festivalu Divadelní svět Brno, kde jsme měli v plánu vystoupit na velké diskusi, jelikož letošní ročník festivalu měl reflektovat divadlo zabývající se environmentální tématikou. Festival se na konci května bohužel neuskutečnil kvůli koronaviru.

Podařilo se nám ale navázat spolupráci s lidmi, kteří připravují platformu Artbiom, na níž prezentují své profily nejen výtvarní umělci – vzniká i sekce spisovatelů, na jejíž přípravě se osobně podílím. Pokud tedy budete mít zájem o to, aby váš byl Váš profil na webu Artbiomu k nalezení, můžete se mi ozvat a já se pokusím celou věc zprocesovat.

V nakladatelství Host, kde pracuji, se podařilo iniciovat vznik samostatné edice KLIMAX, v níž budou vycházet knihy týkající se environmentální tématiky z co nejširších perspektiv, tak, aby se povědomí o tématu dostalo k co možná nejširší vrstvě čtenářů.

Otázkou zůstává, jak pokračovat.

Myslím si, že se Vás na naši výzvu ozvalo opravdu hodně, bohužel někteří básníci, kteří přislíbili své texty poslat, od toho nakonec ustoupili. I to, společně s vyhraněnými odezvami, které jsem příliš nepochopil, vyústilo v to, že naše iniciativa částečně a na první pohled jaksi „vyšuměla“. Z mého pohledu splnila první vlna akce svůj účel, otázkou zůstává, zda se pouštět v této fázi do příprav sborníku. Osobně bych spíše vyčkal, co se bude dít dál.

Jelikož jsem se nikdy nepovažoval za člověka, na němž bude celá iniciativa stát, byl bych rád, kdybychom se v této fázi spíše společně poradili, co dál. Nabízí se možnost uspořádat nějakou větší diskusi, která by reflektovala rozdílnost poetik lidí, kteří se výzvy zúčastnili a otevřela otázku, jakým způsobem se vlastně o přírodě a jejích proměnách prostřednictvím jazyka či jiných uměleckých prostředků vyjadřovat. Osobně si myslím, že takové pokračování by bylo nejpřínosnější, diskuse o tématu mi přijde mnohem zajímavější než publikování básnických či jiných příspěvků.

Určitě bych se chtěl ale zeptat Vás, jak byste si další působení v iniciativě představovali, jestli Vám dává smysl, nebo ne, případně, jakým způsobem by se měla iniciativa rozvíjet, aby měla smysl i nadále.

Budu rád za jakoukoli Vaši odezvu.

S přáním hezkého srpna

Radek Štěpánek

Původní text stále platné výzvy:

Kolegové a kolegyně,

česká a slovenská literatura žije po roky nenápadně za přítomnosti a energie z našich lesů, rybníků, řek, hor, mlhy, jejich klidu, míru a prosté existence. Chceme, stejně tak jako vědkyně a vědci, studentky a studenti, vyslat důkaz o tom, že krajina a její současný stav není literární veřejnosti lhostejný. Za vašeho přispění bychom chtěli otevřít platformu, která dá impuls nové éře přírodní lyriky.

Přírodní lyrika byla léta vlastně vysmívaná a přehlížená, možná i právem, protože často vycházela z romantických představ o přírodě beze snahy o její komplexnější poznání. Ostatně přehlížený byl i náš vztah k přírodě samotné. Nejde (alespoň ne v první řadě) o to dohodnout se, co příroda je a co není, podstatný je spíše úhel pohledu na to, co žije samo o sobě, vně člověka i mimo.

Naším cílem je pokusit se dát pojmu přírodní lyrika nový obsah, hodný 21. století. Žijeme v éře, kdy mnohé naše postoje musejí být přehodnoceny, mnohé cesty, po kterých jsme šli, musíme opustit a hledat cesty nové. Zatímco lidé před námi mohli tušit, my už zcela jistě víme, že pokud chceme jít dál, musíme jinudy.

Stojíme tváří v tvář největším problémům, které kdy lidstvo muselo řešit, na prahu globální klimatické změny a šestého velkého vymírání živočišných a rostlinných druhů.
Jsme ale přesvědčeni, že situace není zcela ztracena, jelikož alespoň víme, co je hlavní příčinou tohoto dramatu: především my sami, růst naší populace, příliš rychlé čerpání zdrojů, zabírání dalšího území, ale kromě toho i stoupání naší spotřeby; naše neskromnost.

Věříme, že je třeba hledat nové šetrnější cesty a přístupy. Chceme hledat nový jazyk, kterým o přírodě mluvit, nové způsoby, jak ji vnímat, jak se k ní vztahovat a tím se opět stávat její odpovědnou součástí.

JAK BÝT SOUČÁSTÍ

Chtěli bychom enviromentální poezii, prózu a eseje propagovat nejen samostatně prostřednictvím vlastní webové platformy, ale i následně redakčně a foundraisingově připravit sborník, autorská čtení, tematická čísla literárních časopisů a další vstupy do českých médií.

Pokud se chcete k projektu připojit, zašlete nám prosím tu část své tvorby (poezie, próza, publicistika, esej), jíž byste chtěli k těmto tématům promluvit. A to na adresu prispevky@prirodnilyrika.cz 

Děkujeme a těšíme se na vaše příspěvky!

S pozdravem

Za inciativu PL

Pavel Zajíc a Radek Štěpánek